slovo vernacular pochází z latinského slova, vernāculus, což znamená nativní nebo domorodé. V ideálním případě je lidová řeč způsob, jakým obyčejní lidé spolu mluví v neformálním prostředí jako doma. Lidový jazyk (nestandardní dialekt) je rodný dialekt nebo forma řeči konkrétních lidí nebo konkrétní oblasti. Tyto jazyky jsou také známé jako etnické jazyky, a oni jsou více mluvený než formálně psaný a jsou endemické v konkrétních společnostech., Během Římské Říše, non-domorodci z různých částí světa, mluvili latinsky, protože se nemohl naučit každý z mnoha jazyků, které domorodci mluvili v říši, a proto je tato situace z latinské lingua franca a všechny ostatní jazyky mateřštině.
Klíčové Rozdíly Mezi Lidový Jazyk A Lingua Franca
na Rozdíl od jazyka, lingua franca (automobilová jazyků) je jazyk používá, když lidé mluví různými lidové nářečí se chtějí vzájemně komunikovat., Tento jazyk je také známý jako most jazyk, jazyk Franků, společný jazyk nebo obchodní jazyk, protože to poskytuje způsob, jak pro různé etnické komunikovat. Například, v zemi, jako je Keňa, existuje mnoho národních jazyků, že lidé z různých etnických skupin použít, ale angličtina a Svahilština představuje oficiální třetích stran, jazyk (lingua franca), že všechny etnické skupiny používají ke komunikaci. Použití lingua franca reprezentovat jazyk lze vysledovat do poloviny roku 1600., Rozvoj a šíření lingua franca poskytují ekonomické, politické a sociální komunikační pohodlí. Lidový jazyk obvykle představuje rodný jazyk komunity, zatímco lingua franca má často rozšířené použití, za hranicemi původní komunity.Díky tomuto šíření je lingua franca používána jako druhý jazyk pro mezikulturní komunikaci. Je však důležité poznamenat, že mezinárodní konstruované jazyky, jako je Esperanto, nemohou být klasifikovány jako lingua franca kvůli omezenému globálnímu přijetí.,
Šíření národních Jazyků
Jak populace roste a společnost stále různorodější, jazyky také dál vyvíjí. Období reformace Křesťané hrál klíčovou roli v šíření používání národních jazyků prostřednictvím překladu Bible z latiny do tehdejších národních jazyků jako je holandština, francouzština, španělština, němčina a čeština mezi ostatními jazyky. Nicméně, to je důležité poznamenat, že většina, pokud ne všechny, z těchto jazyků, jsou dnes používány jako lingua franca ve většině částí světa v důsledku kolonizace, militarizace a globalizace., Galileo Galilei byl jedním z prvních zdokumentovaných uživatelů lidových jazyků, když v roce 1600 napsal v italštině, ačkoli latina byla úředním jazykem. Isaac Newton, v roce 1704, napsal Opticks v angličtině, pak považován za lidovou řeč. Jako lidé i nadále pracovat v oblasti obchodu, náboženství a dokonce i dobytí, národních jazyků v Evropě a jiných částech světa šíří do různých oblastí a stal Lingua franca při zachování jejich mateřštině stav‘ v jejich domovských komunitách.,
Budoucnost Jazyků Na Světě
v Současné době existují dva hlavní myšlenkové proudy, pokud jde o budoucnost jazyků. Zastánci první teorie argumentují ve prospěch nového světového řádu pomocí jednoho oficiálního globálního jazyka a jediného vládního systému. Druzí zastánci argumentují zachováním jazykové rozmanitosti tak, jak je tomu dnes. Od nynějška lze výsledek této debaty správně předvídat pouze prostřednictvím komplexního vědeckého výzkumu a analýzy.